Za pamětihodnostmi Vrchlabí
Projděte se po Vrchlabí a poznejte historii, kulturní památky a významné osobnosti našeho města. Na vyznačených místech v mapě jsou osazeny pamětní desky, které vás seznámí s událostmi spjatými s konkrétními místy.
Trasu si můžete projít celou nebo rozdělit do menších celků, a poznat tak velký kus historie města.
Pamětihodnosti a jejich význam
Zámek
Stavbu renesančního zámku v roce 1546 započal Kryštof Gendorf z Gendorfu. Čtyřmi věžemi v nárožích přispěli Miřkovští ze Stropčic na přelomu 16. a 17. století. Do roku 1833 obklopoval zámek dvanáct metrů široký vodní příkop se třemi mosty. Neorenesanční fasády a střechy věží pocházejí z řady přestaveb za Czernin-Morzinů na sklonku 19. a počátku 20. století. Podílel se na nich i významný architekt Josef Schulz. Od roku 1939 slouží zámek jako sídlo úřadů.
Zámecká kaple Černín-Morzinů
Zámeckou kapli nechala vystavět hraběnka Aloisie Czerninová, rozená Morzinová, v letech 1887 až 1891 v novogotickém slohu. Autorem projektu byl Stephan Tragl. Interiér kaple včetně oltáře s Pietou je též jednotně novogotický. Hrobka se nachází přímo pod kaplí a od roku 1892 do ní byli ukládáni příslušníci hraběcího rodu Czernin-Morzin. Po druhé světové válce kaple začala sloužit jako kostel Československé církve husitské.
Městský hřbitov
Původní vrchlabský hřbitov obehnaný kamennou zdí, která oddělovala horní část města od části dolní, býval okolo starého děkanského kostela sv. Vavřince. Roku 1805 byl starý hřbitov ze zdravotních důvodů zrušen a nový hřbitov založen zde na východním svahu nad klášterem, na okraji města. Cenným a architektonicky zajímavým hrobkám na vrchlabském hřbitově vévodí novogotická hrobka Jeriova. Ve své stylové pestrosti jsou pak ostatní názornou přehlídkou architektonických slohů 19. a počátku 20. století.
Augustiniánský klášter
Klášter augustiniánů byl založen roku 1705 Maxmiliánem z Morzinu. Barokní architekturu s prvky klasicismu navrhl Adam Auer. Klášter byl stavebně dokončen v roce 1725. V obytné budově konventu dnes sídlí Krkonošské muzeum Správy KRNAP. Klášterní kostel slouží zejména jako koncertní sál s výbornou akustikou. Zdobí ho hlavní, 19 metrů vysoký, rokokový oltář s obrazem sv. Augustina a sedm postranních oltářů s hodnotnou barokní výtvarnou výzdobou.
Budova staré radnice
Jeden z nejstarších měšťanských domů ve Vrchlabí, který dle tradice sloužil v 16. a 17. století jako první radní dům města. Vrchní roubené patro pochází ze 40. let 17. století, zděné přízemí bylo upraveno počátkem 19. století. Začátkem 20. stol. zde byla umístěna „Panorama“ – místnost s veřejně přístupným stereoskopem, předchůdcem nynějšího kina.
Čtyři historické domky
Tři štítové domy patří mezi nejstarší zachované městské stavby, na štítové desce jednoho z domů byly nalezeny iniciály WR a letopočet 1623. Jsou příkladem architektury krkonošských měst, kdy podloubí tvořilo ochranu před rozmary počasí a sloužilo jako místo, kde své zboží nabízeli řemeslníci, kteří v domech žili a pracovali. Domy na poslední chvíli zachránila rekonstrukce v letech 1976–1981. Čtvrtý domek byl znovu postaven v roce 2009 jako volná replika poloroubeného domu s hrázděným štítem, který byl zdemolován v roce 1957.
Josef Čapek - studie ve Vrchlabí
Vrchlabí se v letech 1901–1903 stalo druhým domovem Josefa Čapka, malíře a spisovatele. Josefovi rodiče totiž plánovali, že přestaví hronovský mlýn po prarodičích na textilní továrnu, a tak staršího synka přihlásili na zdejší německou odbornou tkalcovskou školu. Josef ale studium brzy ukončil a začal pracovat v textilní továrně v Úpici. Až později mohl odejít studovat na pražskou Uměleckoprůmyslovou školu. V budově, v níž Josef Čapek studoval, je dnes střední odborná škola se zaměřením na strojírenství a gastronomii.
Kostel sv. Vavřince
Na místě gotického jednolodního kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Stephana Tragla nový kostel. Stavba probíhala v letech 1886 až 1889. Trojlodní hala je dlouhá 30 m a široká 18 m a k ní připojena 60 m vysoká štíhlá věž. Pět zvonů z původního kostela bylo použito v roce 1942 jako surovina pro válečné účely. V roce 2002 byly z výtěžku veřejné sbírky pořízeny tři nové kostelní zvony.
Římskokatolická fara
Barokní budova děkanství byla postavena v letech 1739–40. Budovu původně kryla vysoká mansardová střecha a mělký středový rizalit vrcholil rozměrným vikýřem. Od roku 1845 má budova jen nízkou valbovou střechu. Rokokovou fasádu vystřídala klasicistní a tu pak na počátku 20. století pseudobarokní. K boční stěně děkanství přiléhá rokokové sousoší sv. Anny Samotřetí, které dříve stávalo v prostoru náměstí.
Městský špitál a muzeum
Objekt byl postavený r. 1815 jako městský špitál – chorobinec. V letech 1856–1862 sloužil jako provizorní budova školy. Od roku 1901 do roku 1941 zde sídlila později spojená muzea města a Krkonošského spolku – předchůdce dnešního Krkonošského muzea.
Kulturní dům Střelnice
Název kulturního domu odkazuje na dlouhou historii střeleckého spolku, který zde rozvíjel svou činnost od roku 1846. Stará hospoda nepostačovala rostoucím společenským a kulturním aktivitám spolku, proto byla v letech 1895–6 a 1903–4 secesně přestavěna místními staviteli V. Krausem a K. Hollmannem do podoby městské dvorany. Kulturním účelům budova slouží dodnes, ačkoli přišla o mnohé ze své bývalé výstavnosti. Roku 1967 si ji pro natáčení svého filmu Hoří, má panenko, vybral režisér Miloš Forman.
Dům Josefa Čapka
Wendtův dům jako jedna z prvních průmyslových staveb ve Vrchlabí byl vystavěn ve strohém klasicistním stylu před rokem 1829, později rozšířen, sloužil jako barvírna a tiskárna látek. První místo pobytu příštího českého malíře, literáta a bojovníka proti fašismu Josefa Čapka v letech 1901–1902. Odtud navštěvoval místní tkalcovskou školu.
Josef V. Kratochvíl
V budově, kde dnes sídlí Městská knihovna, působil Josef V. Kratochvíl, první ředitel Městské hudební školy ve Vrchlabí v letech 1945 – 1958.
Budova nové radnice
Barokní radnice se štítem zakončeným věží s hodinami tvoří dominantu náměstí. V průčelí je zavěšen zvon, na který se zvonilo na poplach i při slavnostních příležitostech. Výstavbu radnice, která patřila mezi první kamenné budovy ve městě, dokončil její stavitel Jan Jiří Seehak v roce 1737. Shromážděním obce sloužil velký sál v patře, přízemí zaujímal výčep.
Dům se sedmi štíty
Jeden z posledních roubených domů v centru Vrchlabí dokládá někdejší převládající zástavbu města, která vycházela z vesnické architektury jen lehce přizpůsobené městským potřebám. Svébytná podoba domu je dána snahou o co nejlepší využití všech prostor a zaujala již známého malíře Josefa Mánesa. Nejzajímavější místností je podkrovní světnice, jejíž bedněné stěny a strop zdobí pestrobarevné malované pásy s rostlinným a geometrickým vzorem. Lidová výzdoba zde velmi svébytně přejímá slohové ornamenty a iluzivní malby známé z církevního prostředí. Pozdější úpravy zbavily dům některých přístaveb, proto se sedmi štítů již nedopočítáme.
Viktor Kugler
V tomto domě se 6. června 1900 narodil švadleně Emilii Kuglerové syn Viktor, jehož životní pouť přivedla do Holandska, kde se stal za druhé světové války jednou z klíčových osob podporujících ukrytou židovskou rodinu Frankových. Po jejich prozrazení byl také vězněn. Ve světoznámém Deníku Anne Frankové je zachycen pod jménem Harry Kraler. Za jeho statečnost mu bylo uděleno vysoké izraelské vyznamenání Spravedlivý mezi národy. Zemřel 14. prosince 1981 v Kanadě.
Peterův dům
Pozdější slavný karosářský podnik Ignáce Th. Petery, předchůdce současného závodu Škoda Auto, vznikl roku 1864 v nedalekém čp. 99. Ještě před koncem 19. století firma postavila tento dům, v jehož fasádě jsou zobrazeny artefakty sedlářské a karosářské výroby. V domě byly byty zaměstnanců, kanceláře, ve dvoře dílny a v přízemí podniková prodejna. Po roce 1904 se většina výroby přesunula do dnešní Fügnerovy ulice.
Kamenný most
Historie této technické památky sahá k počátkům města, vedla po něm významná cesta od Studence, Horní Branné směrem k Lánovu a Rudníku. Současnou podobu dostal v roce 1856. Po stoleté povodni v roce 1897 byla k východnímu okraji mostu přenesena socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1709, která dříve stávala u křižovatky pod bývalou papírnou. V roce 2006 se most dočkal zasloužené rekonstrukce.
Zámeček
Zde pracovala od roku 1667 nejstarší papírna ve Vrchlabí. Ještě v prvních desetiletích 19. století tu prováděl praktické pokusy s bělením a barvením papíru lékárník, přírodovědec a chemik Vojtěch Kablík. Roku 1851 koupil areál W. Jerie a od r. 1857 v něm zprovoznil přádelnu lnu. Stará papírna byla zčásti zbořena, zčásti přestavěna na romantický zámeček. Ve 30. letech 20. století sloužil jako sídlo okresního úřadu. Dnes je coby majetek města rekonstruován a působí v něm nezisková Galerie Morzin, kde je prezentováno současné české výtvarné umění.
Dům Viktora Cyperse
V tomto domě žil a pracoval Viktor Cypers von Landrecy (*1857 †1930). Byl nejen příslušník významné rodiny vrchlabských podnikatelů v textilní výrobě, výrazně přispěl k odbornému poznání přírody Krkonoš na poli botaniky i zoologie. Stal se prvním správcem knihovny a sbírek Krkonošského spolku, jimž poskytl od roku 1881 prostor v tomto svém domě. Stal se tak prvním kustodem dodnes fungujícího Krkonošského muzea ve Vrchlabí.
