Otevřený náhon u kostela sv. Vavřince ve Vrchlabí

Kostel sv. Vavřince

Na místě gotického jednolodního kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Šimona Tragla nový kostel v letech 1886 až 1889.

Děkanský chrám sv. Vavřince je novogotickou trojlodní stavbou s vchodem a věží v průčelí, s příčnou lodí a s šestibokým presbytářem, vycházející z půdorysného vzoru gotické katedrály. Navrhl ho pražský architekt Šimon Tragl. Provedení stavby bylo svěřeno vrchlabskému staviteli Eduardu Zirmovi. Hlavním chrámovým prostorem je trojlodní hala, 30 metrů dlouhá a 18 metrů široká. K ní je na západní straně nad vchodem připojena 60 metrů vysoká jehlancovitá věž s nárožními věžičkami.

Kostelní varhany s bohatě zdobenou dřevěnou skříní postavila roku 1889 firma bratří Riegrů jako svoje 240. dílo. V letech 2006–2007 proběhla jejich generální oprava financovaná z veřejné sbírky. Současné varhany mají 22 rejstříků, 2 manuály, mechanickou kuželkovou trakturu a bezmála 1300 píšťal.

Měděná křtitelnice z roku 1566 je nejstarším předmětem, který lze v současnosti v kostele nalézt. Je převzatá z původního, již zbořeného kostela. Nachází se v kamenné křtitelnici, kterou vytesal do mramoru z hraběcího lomu pod Hříběcími boudami vrchlabský kamenický mistr Eduard Wlačiha.

Na oltáři v pravé části příčné lodi se nachází obraz sv. Vavřince, patrona původního i současného kostela. Obraz, namalovaný roku 1877 známým pražským malířem Vilémem Kandlerem, byl do roku 1886 umístěn na hlavním oltáři starého kostela.

V současné době jsou v 60 metrů vysoké věži zavěšeny tři zvony, které v roce 2002 ulil zvonař P. R. Manoušek. Jejich jména jsou sv. Vavřinec (652 kg), sv. Anna (376 kg) a sv. Václav (246 kg). Pořízeny byly z peněz získaných ve veřejné sbírce od Nadace B. J. Horáčka Českému ráji a od pana Milana Zdeňka.

Navštivte kostel sv. Vavřince

Během letních prázdnin je kostel otevřen veřejnosti téměř denně, ostatní měsíce v roce lze nahlédnout alespoň přes skleněné vnitřní dveře. Kostel je možné navštívit i půl hodiny před každou bohoslužbou. Mše svaté se konají každou neděli, kromě zimních měsíců i ve středu, čtvrtek a pátek.

Mariánský morový sloup

Mariánský morový sloup před kostelem je kopií původního sloupu až na část postavy Panny Marie. Ten pocházel z roku 1696, kdy ho nechali postavit majitelé vrchlabského panství Jan Rudolf z Morzinu a jeho paní Eva Konstancie jako za ochranu při morové nákaze.