Naučná stezka Vrchlabím
Máte hodinu času a chcete se projít centrem podhorského města ležícího na Labi? Naučná stezka Vrchlabím vás provede po nejkrásnějších místech města Vrchlabí – brány do Krkonoš. Projdete se po nábřeží Labe, kolem dvou muzeí a dvou krásných kostelů. Posedíte v zámeckém parku nebo klášterní zahradě.
Vyzvedněte si brožurku a vyrazte
Zeleně značená naučná trasa začíná v centru města, u historické budovy radnice. Zde můžete také navštívit Regionální turistické informační centrum Krkonoše a načerpat inspiraci na další výlety. Stezka poté pokračuje po hlavní Krkonošské ulici k jednomu z nejstarších domů ve městě. Zde odbočíte a projdete se po labském nábřeží Marie Kubátové. Minete Kulturní dům Střelnice, známý z filmu „Hoří, má panenko“ a odbočíte směrem k jedné z dominant města – kostelu sv. Vavřince.
Hned naproti kostelu se nachází Čtyři historické domky, vzácný pozůstatek původní městské zástavby. V jejich prostorách můžete navštívit expozice Krkonošského muzea. Stezka dále pokračuje k Augustiniánskému klášteru z 18. století, kde najdete Návštěvnické centrum Správy Krkonošského národního parku. Nádherný barokní klášterní kostel je sice otevřen pouze během letních měsíců, klášterní zahrady jsou však dostupné celoročně. Tady můžete vyzkoušet nášlapnou stezku a prohlédnout si staré odrůdy ovocných stromů či geologickou výstavu pod širým nebem. Zpět do centra města se vrátíte příjemnou procházkou zámeckým parkem, kde se můžete pokochat pohledem na vrchlabský zámek.
Krok za krokem
Radnice
Barokní radnice se štítem zakončeným věží s hodinami tvoří dominantu náměstí. V průčelí je zavěšen zvon, na který se zvonilo na poplach i při slavnostních příležitostech. Výstavbu radnice, která patřila mezi první kamenné budovy ve městě, dokončil její stavitel, Jan Jiří Seehak v roce 1737. Shromážděním obce sloužil velký sál v patře, přízemí zaujímal výčep. Radnice byla roku 1927 opravena a novorenesančně upravena podle návrhu architekta Hanse Knolla. V přízemí radnice se dnes nachází turistické informační centrum.
Dům se sedmi štíty
Jeden z nejstarších soukromých vrchlabských domů se podobá vesnické chalupě přizpůsobené městskému životu.
Labské nábřeží Marie Kubátové
Na hřebenech Krkonoš na Labské louce pramení evropský veletok Labe. Vrchlabí je prvním větším a historickým městem ležícím podél jeho toku. V místech, kde jej protíná, je Labe ještě horskou bystřinou, vytvářející mimořádnou kulisu někdejšímu historickému sídlu prvních obyvatel, dnes centru občanského života nejvyšších a nejnavštěvovanějších českých hor.
Příjemné nábřeží s náplavkou vzniklo až roku 2017 úpravou prostranství po zbořené továrně. Dnes je místem pro odpočinek i setkávání, jarmarky či menší koncerty a nese jméno Marie Kubátové, jedné z nejčtenějších krkonošských autorek nejen pohádek.
Kino Kartonka 1904
Bývalá továrna na kartonový papír, kartonka nebo taky kartonážka, dostala v roce 2022 novou tvář, a to především v interiéru. Donedávna sídlo divadelního klubu se změnilo v nové digitální kino, do komorního sálu s pohodlnými křesly se vejde cca 80 lidí. Rekonstruovaný prostor nabízí příjemný filmový zážitek se skvělým zvukem.
Kulturní dům Střelnice
Kulturní dům, a především hlavní sál, proslavil v roce 1967 světově uznávaný režisér Miloš Forman, který si ho vybral pro natočení svého filmu Hoří, má panenko. Hořká komedie o svérázném hasičském bále byla nominována v roce 1968 na Oscara. Miloši Formanovi se podařilo proniknout až ke kořenům člověčí povahy, film je jakoby křivým zrcadlem společenské situace šedesátých let.
Kostel sv. Vavřince
Na místě gotického jednolodního kostela ze 14. století vystavěl v novogotickém stylu vrchlabský stavitel Eduard Zirm podle projektu pražského architekta Šimona Tragla nový kostel v letech 1886 až 1889.
Čtyři historické domky
Soubor štítových domů patří mezi nejstarší lidové stavby v Krkonoších a je vzácným pozůstatkem původní městské zástavby.
Augustiniánský klášter
Klášter augustiniánů ve Vrchlabí byl založen v roce 1705 díky iniciativě rodu Morzinů. Již mnoho let slouží návštěvníkům k poznání krás a bohatství Krkonoš, sídlí tu totiž Krkonošské muzeum resp. Návštěvnické centrum národního parku Krkonoše.
Zámek
Renesanční zámek, který nahradil původní gotickou vodní tvrz, byl dokončen v roce 1546 jako sídlo mocného Kryštofa Gendorfa z Gendorfu. Neznámý stavitel vycházel ze schématu italského kastelu (malé pevnosti či tvrze). Stavbu původně obklopoval 12 metrů široký vodní příkop, přes který se do zámku vstupovalo třemi mosty.
Dobré vědět
Celá trasa vede téměř po rovině městem. S menšími překážkami je tedy sjízdná pro vozíčkáře i s dětskými kočárky.
